Aneb jak jsme se prokousávali životem cestovatelů.
Jak se to už sem tam stává, i mě se podařilo uškvařit auto až tak, že se ho jednoduše nevyplatí opravovat.
Co naplat! Máme kola, surf, nepojízdné auto a za týden a něco letenky z Aucklandu.
Sedíme a přemýšlíme, co s tím. Když v tom najednou přijde k nám chlapík, jestli nechceme zajít třebas na čaj..
V nouzi poznáš přátele.
U Allana a jeho rodinky, jenž čítá manželku z Mongolska a jejich tři malých synů, jsme nakonec strávili skoro týden. 
Luxus čítal střechu garáže, jenž se v těchto deštivých dnech hodila (v Aucklandu byly dokonce i záplavy). A teplých večeří, které se prostě nedaly odmítnout. Spolu s permanentní možností využít červeného draxtera. Tím je myšleno auto rokem výroby 1990 se zvýšeným podvozkem a výrem v nádrži cca 18l/100km.
Allana však nějaké deštivé dny nijak nevzrušovaly. Protože jsme jeli na lov. Jítě se však déšť nelíbil, a tak vyrazili jen chlapi.
Zastřelování 22 mm + Reminghton 100 a v neposlední řadě i legendární Winchestrovky byla zábava trhající uši.
Zkráceno, podtrženo: Brození řeky 4x, Propláchnuté pohorky 3x, Zablácená bunda 2x, Neulovili jsme nic. Lov tak připomínal a vlastně byl „jen“ projížďkou buší na čtyřkolce. V permanentním ostrém dešti nabyla projížďka nových rozměrů. Jen jsme nemuseli na konci zabloudit a dojet až za úplné tmy. I vyprošťování čtyřkolky navijákem bylo na patnáctý pokus trochu moc. Ale stále, kdo může říct, že podrobil svou relativně novou softshelku takovému testování?
Ano, to co je v kolech čtyřkolky je bahno, které bylo opravdu všude.
Tak nějak se nám povedlo prodat všechno velké vybavení, obdarovali jsme Allana a jeho rodinu celou výbavou do kuchyně a i Kvíťák byl udán za nějakých 200$. Nastal tak čas se pohnout. Stopem si za deště razíme cestu do Rotoruy. Bohužel také za deště. Člověk počasí poroučet nemůže. Bere nás free diver do svého kemprvanu a ujíždíme bouřce. Hází nás však jen do Taupa, protože tam musí do nemocnice. Trochu to s tím potápějním v ledové vodě přehnal. Jen nás vyhodil moc v městě, a cesta do Rotoruy město dosti objíždí. Dlouhá cesta znovu v pořádném lijáku nás čeká. Ale zastavuje nám bývalý stopař, který ví, jak je to nahoubelec stát v dešti. Auto je plné dětí, kteří vykecají všechno, takže v Rotorua víme kam, kde a co.
V Rotoruře nakonec trávíme 3 noci, jelikož využíváme možnosti autobusu přímo na letiště. Naked bus má zásuvky a USB na nabíjení a wi-fi, takže nelze než doporučit, kromě toho, že je levný teda. Rotorua je zase jednou z turistických metropolí, ale protože bydlíme přes AirBnB, máme lokálního průvodce, takže ty nejlepší věci zadarmo si vážně užíváme! Nejvíce asi horký potok a Blue lake.
Sedíme na letišti a zjišťujeme, že jsme nějak moc pracovali. Asi. Protože toho předraženého Zélandu jsme si nějak moc neužili. Ale suma sumárum: Mají to tady opravdu k pokukání!
20/2/2017
Na velkoměsto známé pod názvem Sydney jsme měli vyhrazený čas plných dvou týdnů, včetně Australského dne, spycha s bačou a kamarády z Wanaky. Všechno se dá stihnout i v tak reklativně krátké době.
07/06/2016
Akce bota je krycí jméno pro tajnou operaci Pravačky, jenž byla provedena v nejobtížnějším terénu Artur's Pass na Novém Zélandu.
26/01/2016
Taiwan je jako výstavní skříň Čínské lidové republiky. Všechno přelidněné, zabalané nejméně do dvou plastových sáčků. Přečtěte si, jak se v takovémto ostrovním státě cestuje.
