Po výstupu v parném létě jsem se ocitnul na vrcholku Gondoly, kde se mi otevřel výhled na celý Queenstown. V tu chvíli se také do popředí dostal paraglade, který dodal snímku náladu města adrenalinu.
Starý Řím dýchá v tom novodobém opravdu všude. Pro mě to vystihoval park Villa Borgesevše co Starověký Řím býval: Velkolepost, starobylost, monumentalita.
Po cestě zpátky z Taylors Mistake nešlo nezastavit a nezachytit toto místo při pozdním setmění. Jedná se totiž o zemětřesením nejčastěji postižené místo na NZ.
Cestou z práce jsem byl zaskočen neopakovatelnou scenérií rozbřesku nad Cantebury plains v největším kempu Nového Zélandu, spolu s největšími komáry...
Néjen nedotčená suptropická příroda čeká na Západní pobřeží Jižního ostrova Nového Zéalandu, ale zejména pak všudypřítomná panoramata.
Památka druhé vlny Zlaté horečky na NZ přivedla i pokrok, investice však přinesla jen podobný zarezávající artefakt minulých snů o zbohatnutí.
Při zdolání vrcholu Mount Somers jsme se trefili přesně do začínajícího divadla barev nad Canterburskou planinou na Novém Zélandě.
Po velmi vydatné bouřce se nad Curio Bay objevilo slunce a s ním i Kiwi, který si užíval nádherné změny počasí.
Na svatbě své sestřenky se mi podařilo pořídit tento snímek, který zachycuje neobyčejnou náladu, kterou lze nalézt jen při takovéto životní události.
Někdy se prostě vyplatí vstát! Zejména, když zrovna jste v Falkenhütte a máte výhled na jednu z tváří Alp.
Hell City v Drážďanech je opakem turistického nebe na druhém břehu Labe.
Chiemsee
Při prohlídce sokolího hradu Hohenwerfen se obraz oblohy překlenul do výsledného fota.
NeiWan a jeho uličky byly jedinou přístupovou cestou do pralesa. Snoubí se zde tradiční dřevěná architektura s místní kuchyní. My toto místo objevili turisty skoro opuštěné.
Pro horské údolí Karwendel rakouských Alp jsou stoleté javory a pasoucí se krávy charakteristyckými rysy, které nelze ignorovat.
V národním muzeu Taiwanu jsem se setkal s nenapodobytelným spojením tradiční malby v producki Wang Nonga s architektonickými prvky.